Blog
Ambasadoři Recenze

Autor: Oto Sládek

Recenze: Jak se fotí s X-H2

Zpět na články
Sdílej tento článek

Minulý měsíc jsem měl po dlouhé době možnost vyzkoušet další z bezzrcadlovek Fujifilm (FF). Po X-T5 to byla pro mě nová X-H2. Zkušenost to byla veskrze pozitivní a zkusím se s vámi o ni trochu podělit. Jak už ode mě můžete čekat, všechno bylo ovlivněno stylem, kterým fotím, takže mi část z Vás některé, třeba pro ně důležitější věci, doufám odpustí.

Hlavní novinky, které X-H2 přináší jsou PixelShift s vysokým rozlišením, 8K video, AI autofokus a nový design. Jak se očekávalo, X-H2 je kompatibilní s veškerým příslušenstvím X-H2S jako je chladicí ventilátor FAN-001 pro dlouhodobé nahrávání videa v horkých podmínkách a vertikální grip VG-XH, který poskytuje další sadu ovládacích prvků pro focení na výšku a další dvě baterie pro delší natáčení.

Fujifilm také představil FT-XH File Transmitter Grip, který nabízí další funkce včetně vysokorychlostního 150Mbps Wi-Fi, ethernetového portu a portu USB-C pro tethering smartphonů.

První dojmy – Ergonomie

První ergonomický dojem je, že X-H2 je především profesionální nástroj, je to totiž zřejmé na úplně první dotek. Všechno je příjemně masivní a přímo vypovídá o tom, že tento přístroj vydrží hodně, a když budete potřebovat v nouzi praštit geparda po hlavě, tak to pro vás dobře dopadne. Vlastní tělo přístroje je masivnější a je zde jasný rozdíl oproti například X-T5, kterou jsem měl půjčenou předtím. Veškerá ergonomie se tak hraje především na užitnou hodnotu a dlouhou životnost. Co možná potěší spoustu uživatelů je, že se jedná o větší tělo velmi vhodné pro větší ruce. Možná se to zdá jako banalita, a já sám mám právě menší ruce, a tak produkty FF velmi oceňuji, ale dlouhodobě slýchám stížnosti právě na tuto záležitost. Takže pokud máte větší ruce X-H2 je přesně pro Vás.

Jednotlivé strany, tlačítka atp.

Je jich více než u ostatních modelů, ale berte mě s rezervou, já jsem totiž jako fotograf, který netočí videa, nefotil s X-H1.

Na zadní straně se oproti ní posunula některá tlačítka jako q – za mě palec nahoru – nové umístění mi přijde logičtější a ergonomicky líp dostupné. A pak se také změnilo umístění AE-L a jog dial. Právě poslední zmiňovaný ovládací prvek mi pro menší ruku přijde malinko hůř dostupný, ale pro větší úplně ideálně. Klasickou, téměř shakespearovskou otázkou pak je jog dial vs. tlačítka okolo tlačítka menu. Sám bych se asi bez něj obešel, ale část fotografické populace je na něj zvyklá, a tak tenhle problém nerozsekli ani v Tokiu. Na obhajobu FF je potřeba ale říct, že je to stejné u ostatních značek, které celá léta tápou, jestli ano nebo ne, kam s ním, a jakou má mít vlastně formu.

A ještě na jednu změnu bych nerad zapomněl – zadní výklopný displej. Teď je otočný ve dvou osách a dá se zaklopit zadní stranou, takže se pak nemusíte bát, že ho omylem poškrábete, nebo zničíte anebo vás prostě nebude rušit, což je věc z X-PRO2, která muže být moc fajn (i když jsem se chvíli vztekal, než mi došlo, jak moc je super nevidět hned, co fotím a soustředit se na výsledek ).

Horní strana těla přístroje hodně připomíná středoformátové modely FF, což dává logiku z pohledu firemní strategie. A po chvíli, kdy mi chyběl kombinovaný volič času/ISO, tak jsem uznal, že displej je vlastně mnohem hodnotnější. Uvolnilo se tak totiž místo pro tlačítka ISO VB a videa a jedno volitelné.

Kruhový volič nalevo teď obsahuje klasické volby PSAM atd., což je logičtější. Jedinou drobnou ergonomickou výtku mám k oblasti okolo/nad pravým palcem, která si myslím že by nějaké zkosení zasloužila, ale berte mě zase s rezervou, protože nemám úplně průměrné ruce . Čelní strana těla zůstala prakticky shodná, což je asi dobře, tam nelze mít žádných připomínek.

Na pravé straně je vstup pro CS a SD karty, což je docela dobrá kompromisní kombinace. Na levé straně jsou pak různé vstupy zejména pro video, kdy je zajímavým prvkem, že každý ze vstupu má svoje vlastní zavírací okénko, což ocení všichni, kdo nahrávají video (takže tu nejsou žádná velká „ulamovací „dvířka).

Čip

X-H2 se může pochlubit špičkovým 40,2 megapixelovým snímačem X-Trans CMOS HR verze 12 s aktuálně nejvyšším dostupným rozlišením pro APS-C fotoaparáty. Jeho konstrukce se zadním osvětlením (BSI) zlepšuje výkon při slabém osvětlení tím, že zachycuje více světla, což má za pozitivní následek lepší kvalitu obrazu. Snímač navíc nabízí režim posunu pixelů, který je schopen sloučit 20 jednotlivých snímků a vytvořit tak 160megapixelový snímek (a k tomu si ještě něco řekneme).

Pixel shift

X-H2 zavádí režim posunu pixelů – no prostě PixelShift – ta čeština nám tu prostě trochu kulhá na obě nohy, protože některé výrazy jsou zkrátka lepší v angličtině. Každopádně je to první funkce tohoto druhu u řady fotoaparátů Fujifilm X, který umožňuje vytvářet snímky s ultra vysokým rozlišením kombinací více snímků. V tomto režimu fotoaparát zachytí 20 snímků, přičemž každý snímek posune snímač o 0,5 pixelu. Tyto snímky jsou poté sloučeny do jednoho 160MP DNG Raw souboru, čímž se zajistí jednotné informace v červených, zelených a modrých pixelech a zároveň se minimalizují falešné barvy.

Režim Pixel-shift oceníte, pokud hledáte lepší rozlišení a přesnost barev na svých snímcích. Snížením potřeby interpolace a debayerizace, procesů, které mohou vnášet artefakty a šum, režim posunu pixelů zachycuje jemnější detaily a potlačuje vzory moaré. Tento režim se také hodí pro fotografování statických objektů, jako jsou krajiny, architektura nebo umělecká díla.

A moje vlastní dojmy z Pixel-shiftu? Vždycky jsem se na něj těšil. Těšil jsem se na dobu, kdy procesor bude schopný spočítat výsledek s posunem senzoru a přinese mi to jako fotografovi vyšší rozlišení u APS-C. Ale nakonec jsem zjistil, že tahle funkce ještě zrovna pro mě úplně není. Trvá totiž dlouho, než se výsledný snímek vypočítá a taky je to, jak již bylo řečeno vhodné hlavně pro statické objekty, třeba pro fotografie jídla (taková Marie Bartošová by možná byla ráda občas za jiné, než GFX tělo), reklamní fotografii atp. Ale pro fotografii, kde se náhodně nějaký pohyb občas objeví, je to zkrátka ne úplně dobře uchopitelná funkce. Navíc pro situaci, kdy fotím z ruky, ne se stativem, je to obtížné. Ale pro ostatní případy, a třeba krajináře– na ty bych zapomněl, tak je tahle funkce myslím úplně super.

Technické parametry

O nich se nemusím dlouho rozepisovat, protože si je každý může najít zde nebo i jinde.

Chtěl bych se ale zmínit o dvou věcech, které mi technicky přijdou důležité.

AI autofokus. AI autofokus se v řadě X-H2 a X-H2S týká zejména té druhé verze, ale také té mojí recenzované. Použitelnost těchto sofistikovaných funkcí se objevila díly novému procesoru X-Processor 5, který je 3x rychlejší než procesor v X-T4. Toto zrychlené zpracování přináší výhody jak pro video, tak pro fotografování, ale hlavně také prospívá AI podporovanému systému AF. AF je znatelně rychlejší a také úspěšnější za špatných světelných podmínek. Adaptivní algoritmus AI, podpořený hlubokým učením, znamená, že tento systém ostření je úspěšnější při automatické detekci a sledování různých typů předmětů.

Podpora CF karet. V X-H2 je implementována podpora CFexpress Type B karet. To se hodí při natáčení videa, hlavně v datově náročných formátech ProRes. Rychlejší formát také poskytuje šířku pásma pro rychlé vymazání série těchto 40MP snímků z vyrovnávací paměti.

www.russellordphoto.com

Video

X-H2 vychází vstříc tvůrcům videa tím, že nabízí 8K při 30 fps, 4K při 60 fps nebo Full HD při 240 fps, to vše v 10bitových barvách 4:2:2. Podporováno je interní nahrávání ProRes, zatímco výstup HDMI může být buď ProRes nebo BlackMagic RAW. Může se pochlubit až 12+ kroky (EV) dynamického rozsahu (DR) s F-Log a 13+ EV kroky s F-Log2, má jen o 1 EV krok menší DR než Fujifilm X-H2S (a ten má tedy DR podle toho, co jsem slyšel úplně skvělý).

X-H2 je jako kamera, vybavená mikrofonem, sluchátky a plnohodnotnými porty HDMI, která nemá žádné striktní omezení doby záznamu, slibuje 160 minut nepřetržitého 8K30P záznamu při 25 °C.

Proslulé režimy simulace filmu Fujifilm poskytují možnosti zpracování barev přímo ve fotoaparátu, včetně oblíbeného režimu Velvia na šířku a režimů ProNeg vhodných na výšku. Monochromatické nadšence potěší režim Acros. Kromě toho lze zpracované soubory vytisknout jako HEIF namísto JPEG pro flexibilitu 10bitových barev.

X-H2 je vybaven vestavěným Bluetooth a Wi-Fi pro připojení dalších zařízení. Uživatelé mohou připojit svůj telefon a přenášet snímky, upravovat nebo sdílet, stejně jako vzdáleně ovládat fotoaparát, včetně živého náhledu a změny nastavení fotografování. K dispozici je také jednoduchá možnost spouštění závěrky přes Bluetooth, což je velmi užitečná vychytávka.

Závěr

Pro koho je určený

X-H2 je úplně ideální pro profesionální práci, pro natáčení videí a pro fotografy, kteří potřebují dlouhou výdrž baterie, což se dá dosáhnout díky gripu. Ergonomie je ideální pro větší ruce. Pokud bych byl svatební fotograf, tak mi zrovna tenhle přístroj přijde úplně ideální.

Pro koho ne

Pokud někdo hledá lehčí a menší tělo a nenatáčí tolik videa, tak bude určitě lepší volbou X-T5.

Blog

NEWSLETTER

NEPROMEŠKEJTE ŽÁDNOU NOVINKU

Zadáním emailu potvrzujete souhlas s použitím údajů pro marketingové účely