V nové epizodě podcastu Fujifilm X-Talk jsme si povídali s Františkem Konopou, fotografem, který se dlouhodobě věnuje focení sérií, dokumentu, portrétu a autoportrétu. Nešlo o techniku ani o trendy, ale o to, co všechno se odehrává ještě dřív, než vznikne samotná fotografie.
Témata, která se v díle objevují, jsou ta, na které si spousta fotografů myslí, ale málokdy je vysloví. Viditelnost. Sebeprezentace. Pochybnosti. A napětí mezi tím, co skutečně fotíme, a tím, co o sobě ukazujeme navenek. V jedné z pasáží František Konopa říká:
„Na Instagramu nemám žádné fotky zakázek a možná jsem proto jen regionální fotograf, protože to neprezentuju.“
Nevyřkává to jako stížnost ani jako gesto vzdoru. Spíš jako prosté konstatování toho, jak dnes funguje vnímání práce fotografa. Čím dál víc se odvíjí od toho, co je vidět na sociálních sítích, ne od toho, co se odehrává mimo jejich rám. Zakázkovou práci na Instagramu František záměrně nevystavuje. Ne proto, že by neexistovala, ale proto, že ji nepovažuje za hlavní výpověď své tvorby. Dává přednost osobním projektům, sériím a dlouhodobému uvažování nad obrazem.

S Honzou Povýšilem se tím dostávají k otázce osobního brandu. K tomu, jak si fotograf skládá svůj veřejný obraz a proč někdo volí úplnou otevřenost, zatímco jiný si část práce nechává stranou. V debatě zaznívá i to, jestli je možné dlouhodobě zůstat u autorské tvorby a sérií, nebo zda dříve či později přijde tlak na změnu směru.
Vedle toho František Konopa mluví o vlastní cestě k fotografii. Ne jako o jednom zásadním zlomu, ale jako o pomalém hledání. O budování jazyka, kterým dokáže vyjádřit to, co by slovy nešlo. Fotografie pro něj není způsob, jak něco předvést nebo obhájit. Je to nástroj, jak se zorientovat v sobě i ve světě kolem.
Dojde i na hranice. Na to, kde končí upřímnost a začíná kýč. U citlivých témat, jako jsou pohřby, smutek nebo velmi intimní situace, je podle něj hranice mezi dokumentem a zneužitím emocí extrémně tenká. Nejde o zákaz takových témat, ale o otázku jak je zachytit.

Prostor dostává také vizuální stránka jeho práce. Barvy, melancholie a nálady, které jsou pro Františkovy fotografie typické, nejsou náhodné. Stejně tak technika Fujifilm, která do jeho procesu vstupuje spíš nenápadně. Neurčuje, co fotí, ale umožňuje mu pracovat způsobem, který je v souladu s tím, jak o obrazu přemýšlí.
Fotografický podcast Fujifilm X-Talk s Františkem Konopou najdete na YouTube a na podcastových platformách (Spotify, Apple podcast,..)